Žijeme v době orientované na výkon. Náš mozek ovládá virus úspěchu. Peníze, majetek, posty, funkce, tituly a lajky se staly měřítkem našeho života. Jakmile něčeho dosáhneme, zákeřný virus začne našeptávat, že je to málo, chce ještě více. No, a když se to nestane, spustí v nás proud výčitek, negativních pocitů a deprese. Neustále nás nutní srovnávat se nejen s ostatními, ale především s iluzí z reklam, luxusních časopisů, bilboardů a televizních hvězdiček. Naše schopnost prožívat přítomný okamžik mizí, protože čekáme, až bude lépe. Touha po smyslu, přirozeném životním naplnění a spokojenosti s tím, co mám mizí.
V posledních letech ke mně stále častěji chodí doslova zoufalí klienti různých koučů a poradců, kteří se rozhodli se pomáhat lidem ještě k většímu úspěchu. Superkoučové s nablýskanými webovými stránkami a oblekem na míru nabízejí dosažení závratného úspěchu, rozvoj talentů, nekončící spokojenost a věčné zdraví. „Odborníci“, v nejednom případě stěží s vystudovanou střední školou, velmi často pak inženýři různých oborů, se nebojí ani nabídnout překonání duševních obtíží nebo vztahových problémů. Obvykle u nich platí to, že čím méně toho ví, tím jim svět připadá jednodušší. A o to lépe rozdávají univerzální a zaručená řešení.
Relativně nedávno jsem měl klienta, který mě vyhledal po několika sezeních s jakýmsi koučem. Byl to mladý schopný a ambiciózní muž. Kouče vyhledal proto, aby byl ještě lepší a výkonnější. Kouč se této zakázky chytil a zvedal pohled muže k vyšším a vyšším cílům. To po chvíli vedlo k rozvoji pocitů méněcennosti, neefektivity a neschopnosti. No a v závěsu šla úzkost s depresí.
Po krátkém rozhovoru s klientem jsem zjistil, že v jeho slovníku dominují pojmy jako „výkon“, „úspěch“, „talent“ a samozřejmě krutý strach ze selhání, který se mu zakousl až do morku kostí.
Tak, jako řadě ostatních klientů, jsem mu položil dvě prosté otázky:
„Co Vám dává smysl a co radost?“
Po delší odmlce se na mě podíval a řekl:
„To je zajímavá otázka, takto jsem nikdy neuvažoval.“
Ano, i když možná konkrétně vám se to nezdá, je to nejčastější odpověď lidí, semletých výkonem, iluzí o rozvoji skrytých talentů a dosažení konečného úspěchu, který přinese nekonečnou radost.
Smysl a radost většina z nás ve svých životech totiž odložila „na pak“:
„Nejdřív musím…dostudovat, vydělat, rozjet byznys, postoupit v kariéře…to mi jednou přinese úspěch.“
Tohle je smrtelná mantra řady z nás.
„Spěte rychleji…“
„Pracujte jako bestie…“
„Jděte za úspěchem…“
„Utečte konkurentům…“
Podobná prohlášení se na nás jako z kulometu valí z motivačních knih, přednášek a seminářů.
Úspěch je jistě lákavý a přitažlivý, ale v současné podobě se z něho stává virus. Ten z nás vytváří roboty, kteří se budou mít dobře až někdy budoucnu. Kdy možná dosáhnou svých úspěchů.
Nicméně velká část z těch, kteří v potu tváře za deset i dvacet let něčeho dosáhli, s hořkostí hledí na své oslabené zdraví, rozpadlé vztahy a ztracené roky života.
To vychází i z výzkumů, které se zabývají otázkou toho, čeho lidé nejvíce litují na konci svého života.
„Kéž bych byl býval tolik nepracoval…a věnoval se rodině, zájmům…můj život neměl smysl.“
Ano, právě „SMYSL“ v našich životech kriticky podceňujeme. Přesto, že pouze smysl dovede živit lidskou duši a dát pocit úplnosti na konci naší cesty.
Rozhodně neříkám, abyste nepracovali, nesnažili se o úspěch ve studiu, práci nebo sportu.
Nicméně, než si budete stanovovat nějaký cíl, ptejte se, jaký to má smysl.
Pro vás, vaše blízké, vaše okolí a třeba i celé lidstvo.
Když ten smysl ucítíte, stane se vaším motorem, rádcem i ochráncem a možná vás k nějakému úspěchu dovede.
Jedině smysl totiž dovede dát energii, jako nic jiného.
Smysl vám dovede nejlépe poradit, jak dál, a konečně i smysl vás dovede nejlépe ochránit před stresem, vyhořením a beznadějí.
Až se tedy budete rozmýšlet, jakému kouči nebo poradci se svěřit…podívejte se, jestli to, co daný odborník nabízí, je více o prázdných proklamacích a gestech…nebo širším smyslu a pochopení.
Takovému odborníkovi se s klidem svěřte…
Každopádně nezapomínejte jít za smyslem…ne výkonem.