Nová vědecká studie se zabývá otázkou vlivu medikace psychostimulancii na růst dětí s ADHD. Problematikou jsem se řadu let zabýval, studie přináší velmi důležité nálezy.
Toto byla jedna z ústředních otázek v mém dosavadním výzkumu ADHD. S kolegy jsme se mimo jiné zabývali otázkou, zda psychostimulancia (zvl. methyfenidát), která jsou nejčastější volbou při farmakologické léčbě ADHD, ovlivňují fyzický růst děti (výšku i hmotnost). U českých dětí jsme naprosto ve shodě se zahraničními studiemi na stejné téma zjistili, že průměrné opožďování růstu u dětí s medikací, oproti kontrolní skupině, je v průměru 1 – 2,5 cm. Na tom, zda tento rozdíl přetrvává do dospělosti, není v odborné literatuře jednoznačná shoda.
Nicméně často se uvádělo, že tzv. „farmakologické prázdniny“, tedy, když děti na určitý čas medikaci vysadí (např. přes víkendy nebo přes celé letní prázdniny), růstový deficit řeší. To ovšem nebylo nikdy spolehlivě potvrzeno.
Systematicky tuto otázku řešila až studie publikovaná v prestižním odborném časopisu „Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry“.
Autoři této studie rozdělily děti s ADHD na dvě skupiny. Jedné skupině byla poskytována pouze psychologická péče, skupině druhé pak léčba psychostimulancií. Tato skupina byla dále rozdělena na tři skupiny.
Jedna skupina užívala medikaci kontinuálně, druhá vysazovala léky na víkend a děti v třetí skupině děti dostávaly kalorie v podobě nutridrinků navíc.
Výsledky ukázaly, že dětem, které měly víkendy bez léků nebo užívaly nějaké kalorie navíc se daří váhově dohánět děti bez medikace, ale použité intervence rozdíl v růstové rychlosti neovlivnily.
Uspořádat takovou studii bylo mimořádně náročné a nákladné. Jsem rád, že se danému tématu věnuje pozornost, protože upozorňuje na problematiku, která není v klinické praxi dostatečně řešena.
Pro rodiče dětí, které užívají uvedenou medikaci to rozhodně není rozhodně poplašná zpráva – naopak. Je to informace, že léky, které jejich děti berou se stále důkladně studují. Každopádně je to otázka, kterou je vhodné se svým dětským psychiatrem a pediatrem řešit.
Zdroj:
Waxmonsky, James G., et al. „A Randomized Controlled Trial of Interventions for Growth Suppression in Children With Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder Treated With Central Nervous System Stimulants.“ Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry (2019).
Studie dostupná ve fulltextu: https://wepelham3.github.io/papers/pdfs/waxmonsky_et_al-2019-jaacap.pdf
Studie, které jsme k danému tématu publikovali s kolegy v ČR:
Ptáček, R., Kuželová, H., Stefano, G., Raboch, J., Kream, R., & Goetz, M. (2014). ADHD and growth: questions still unanswered. Neuroendocrinology Letters, 35(1), 1-6. IF=0,935.
Ptáček, R., Kuželová, H., Stefano, G., Raboch, J., Sádková, T., Goetz, M., & Kream R. M. (2014). Disruptive patterns of eating behaviors and associated lifestyles in males with ADHD. Medical Science Monitor, 20, 608-613. IF=1,216.
Ptáček, R., Kuželová, H., Paclt, I., Žukov, I., & Fischer, S. (2009). ADHD and growth: Anthropometric changes in medicated and non-medicated ADHD boys. Medical Science Monitor, 15(12), CR595-CR599. IF=1,453.
Ptáček, R., Kuželová, H., Paclt, I., Žukov, I., & Fischer, S. (2009). Anthropometric changes in non-medicated ADHD boys. Neuroendocrinology Letters, 30(3), 377-381. IF=1,047.